Vrátili jsme se na známá místa, přesně měsíc po devíti letech. V roce 2011 jsme odletěli koncem ledna a naše další návštěva začala také koncem ledna, ale v roce 2020.
Tentokrát jsme necestovali jen ve dvou, ale jako rodina s našimi dvěma syny (5 a 3). Tehdy jsme ještě netušili, že to bude na dlouho poslední výlet, protože v Číně již začínala pandemie koronaviru a krátce po našem návratu se rozšířila i k nám.
Celá naše dvoutýdenní cesta byla součástí letní školy, kterou jsem jako organizátor naplánoval a zorganizoval. Měl jsem s sebou 15 studentů a domluvené přednášky na "naší" University of the Free State v Bloemfonteinu.
Naše konečná destinace byla již předem určena - město a kampus, kde jsme před devíti lety strávili celý semestr. Potkali jsme se tam s našimi starými přáteli, kteří stále v Bloemfonteinu žijí. Bydleli jsme v univerzitní čtvrti a odtud jsme podnikali výlety do okolí.
Jeden z prvních výletů byl do Kimberley. Pro nás již několikátá návštěva muzea, historického městečka a povrchového dolu Big Hole, který bývá označován za největší jámu, kterou kdy vyhloubila lidská ruka. Město kde se důl nachází, se také může pyšnit nejstarší nepřetržitě fungující hospodou v Jihoafrické republice - Star ot the West. Doporučuji tam ochutnat chicken wings.
Kde to šlo, kupovali jsme si Biltong, búrské sušené maso, které nám v ČR hodně chybělo.
Addo Elephant National Park
Další velký výlet nás zavedl do Addo Elephant National Park, parku s největším počtem slonů v Africe. Tam jsme viděli i žirafy, zebry, mnoho druhů antilop, hrochy... Z Addo jsme pokračovali do překrásného pobřežního města Port Elizabeth, kde jsme si našli ubytování přímo u břehu Indického oceánu. I když voda už zde není tak teplá jako v Durbanu, okouzlila nás svou krásou a klidem.
Port Elizabeth beach
Po návratu dostal Honzík horečky a museli jsme se vydat na místní soukromou kliniku, 80% pacientů sice řešilo botox, ale pediatrička tam také byla. CRP neměli a naše informace o rezistenci na penicilin také nějak zapadla, takže jsme tam po dvou dnech vraceli. Antibiotika zabrala, ale my jsme kvůli tomu přišli o výlet na Tugela Falls, nejvyšší vodopády světa. Sice jsme už tam 2 byli (viz náš blog z roku 2010 a ledna 2011), ale to je vždy top zážitek celé výpravy.
Během naší cesty jsme objevili skvělou restauraci Emoya, kde jsme si mohli vychutnat vynikající jídlo a zároveň pozorovat nosorožce. Tato restaurace byla jen jedním z mnoha fascinujících míst, která jsme navštívili. Například jsme se také zastavili na farmě Cheetah Experience, kde jsme se dozvěděli zajímavosti o gepardech a jejich ochraně. Bohužel nám bylo oznámeno, že hlazení mláďat je už několik let zakázané. Viděli jsme také obrovského lvího samce Napoleona, kterého jsme si před devíti lety chovali jako půlroční koťátko. Také jsme se dozvěděli, že farma se bude stěhovat blíže Johannesburgu, aby mohli více profitovat z turistů.
Emoya Estate Basotho Lodge
Celé dva týdny byli proložené dopoledními přednáškami na Univerzitě. Dál už následovaly obhajoby studentských projektů a návrat zpět k letišti O.R. Tambo. Cestou jsme navštívili bývalý slum Soweto s ulici Vilakazi, kde je dům Nelsona Mandely a Desmonda Tutu. Poslední večer jsme strávili na návštěvě kamarádů, kteří se do Johannesburgu přesunuli za prací. Nádherné bydlení s golfovým resortem a jezerem, za dvoumetrovým plotem a bránou na otisk prstu. Pro děti to byl největší zážitek na Ignusově motorovém člunu.
Kdy bude další ročník nevíme, ale v lednu 2021 určitě ne. :(
Žádné komentáře:
Okomentovat