úterý 15. července 2014

Cesta na jih na pobřeží

Náš téměř měsíční výlet na jih Afriky jsme započali 14. prosince. Z Bloemfonteinu jsme vyráželi sami s tím, že se do dvou dnů přidáme k našim německým spolucestovatelům, kteří byli na cestě po jižních krásách Afriky již něco málo přes týden. Naším cílem byla Garden Route, což je podle místních nejkrásnější část celé Jihoafrické republiky, a samozřejmě Kapské město, jedno z hlavních měst státu.

Z Bloemfonteinu jsme vyrazili dopoledne již výše zmíněného dne. Směřovali jsme na jihozápad země. Před námi bylo kolem 800 km cesty. Původně jsme se domnívali, že bychom mohli tuto vzdálenost ujet v rámci jednoho dne a k přátelům se tak přidat ještě týž večer, ale jelikož jsme se v Bloemfonteinu poněkud zdrželi, rozhodli jsme se strávit jednu noc na cestě. První dva dny cesty jsme projížděli neuvěřitelnými přírodními scenériemi. Cesta na jihozápad je typická tím, že se zde mění příroda každých padesát kilometrů. Postupně se tu střídají řeky, lesy, hory, polosavany,jezera, pláně, vodní přehrady, nížiny a samozřejmě na samém jihu pak oceán.

První den jsme prakticky celý procestovali. I tak jsme viděli poměrně mnoho zajímavých míst. Kromě neuvěřitelných přírodních scenérií, kterými jsme projížděli, to bylo hlavně město Graaff-Reinet a Valley of Desolation. Graaff-Reinet je malé městečko v provincii Eastern Cape. Přesto, že se o něm žádný průvodce nezmiňuje, my jsme jím byli zcela ohromeni. Jde o překrásné starobylé městečko, které vypadá, jako by se v něm zastavil čas. Všechny budovy jsou původní, zhruba ze začátku 20. století. Městečko samo o sobě je upravené a čisté. Bylo poznat, že se o něj místní obyvatelé skutečně starají, což je v Jihoafrické republice poměrně vzácné. K tomu je Graaff-Reinet zasazené do prostředí národního parku. Nedaleko od něj se nachází Valley of Desolation.

Valley of Desolation je skalní útvar nacházející se v Camdeboo národním parku, který je považován za jedinečně přírodní dědictví celého státu. Jde o strmé skály tyčící se zhruba 120 metrů nad údolím „Prázdnoty“, jež se táhne desítky kilometrů za obzor. Skalní útvar, který vznikl díky milionům let vulkanické činnosti a eroze, je zasazen do prostředí národního parku, takže zde lze spatřit i mnoho živočichů. My jsme však žádné živočichy nespatřili. Do Valley od Desolation jsme se dostali poměrně pozdě odpoledne a tak jsme byli rádi, že jsme byli vpuštěni alespoň na skalní útvar. V údolí jsme strávili několik desítek minut, prošli jsme si vyhlídkovou trasu a pokochali jsme se neuvěřitelným výhledem, které toto místo umožňuje.

Noc jsme strávili v malém městečku Aberdeen a další den ráno jsme se vydali více na jih. Před námi bylo ještě několik stovek kilometrů. Cestou jsme míjeli nekonečná pole kaktusů, vyschlé vodní nádrže i průsmyk prince Alfreda (Prince Alfred’s Pass), jeden z nejkrásnějších průsmyků na jihu Jihoafrické republiky. Tento průsmyk byl postaven v půlce devatenáctého století. Prakticky až do dnešní doby zůstal v téměř nepozměněné podobě. Průsmyk vede vysokými horami a dříve představoval strategické spojení města Klein Karoo s pobřežím. Dnes je využíván především turisty, jelikož zde lze spatřit neopakovatelné horské scenérie nepřístupné prakticky z jakéhokoliv jiné cesty. Průsmyk také vede čistou neporušenou přírodou a tak není zvláštností zde potkat různé živočichy, například početné kolonie opic, které zde přirozeně žijí.

My jsme průsmyk prince Alfreda projeli od severu až k jihu, jak nám bylo doporučeno. Přesto, že jsme celou cestu jeli padesátikilometrovou rychlostí, jelikož povrch cesty vyšší rychlost neumožňoval, rozhodně jsme nelitovali. Celkový zážitek kazilo jen zamračené počasí, které neumožňovalo výhled z některých vrcholků. I přesto byl tento průsmyk jeden z nejkrásnějších, co jsme v Jihoafrické republice projeli.

Odpoledne 15. prosince jsme konečně dorazili do města Knysna, kde jsme se setkali s našimi přáteli a kde jsme také společně strávili dvě noci. Více viz. článek: Knysna a Oudtshoorn neboli ústřice a pštrosi.

Katka, 14.-15.12.2010

Žádné komentáře:

Okomentovat