úterý 15. července 2014

Hou, hou, hou!

Celé vánoční svátky jsme strávili v městečku St. James, kam jsme přijeli 21. prosince. Na tomto místě jsme strávili pět nocí v pronajaté vile na pobřeží Atlantského oceánu. Vila byla velmi luxusní a poměrně nad naše finanční možnosti. Tento typ ubytování jsme si mohli dovolit jen a pouze proto, že jsme se na náš pobyt skládali v desíti lidech. Přesto tento zážitek stál za to. Kromě společných prostor jako byl rozlehlý obývací pokoj či plně vybavená kuchyň, ukrývala vila také čtyři ložnice, každou se svou vlastní koupelnou. Zde jsme si konečně mohli odpočinout, uvařit, vyprat a vůbec dělat takové ty obyčejné věci jako je například dívání se na televizi či grilování, které k Vánocům v Jihoafrické republice bezesporu patří.

V rámci našeho pobytu v St. James jsme samozřejmě nejenom odpočívali, ale také podnikali různé výlety do okolí. Kromě krátkých výletů po samotném St. James a ne příliš vzdáleném městečku Fish Hoek, stojí za zmínku výlet do Simon’s Town a okolí ostrova Duiker.

Simon’s Town je malé městečko na pobřeží Atlantského oceánu, vzdálené zhruba 30 kilometrů od Kapského města. Městečko samo o sobě není ničím významné, přesto je jeho okolí turisty hojně navštěvováno. Nachází se zde totiž kolonie tučňáků brýlových, která je jedna z pouhých dvou, které se nacházejí na pevnině.

My jsme se do Simon’s Town zavítali na krátký výlet 23. prosince, tedy den před Štědrým dnem. Strávili jsme zde zhruba dvě hodiny, které jsme věnovali pouze tučňákům. Prakticky jsme se celou dobu procházeli po speciálně vybudované dřevěné stezce, která vedla kolem jejich přirozených hnízdišť. Uměle zbudovaná stezka umožňovala přímý pohled do života těchto podivných ptáků, aniž by oni sami byli rušeni.

 Druhý větší výlet jsme podnikli odpoledne dne 25. prosince. Na tento výlet jsme vyrazili pouze s Martinem a celý nápad vznikl velmi spontánně. Přejedení bramborovým salátem a s bolehlavem pocházejícím z předešlého dne, jsme se vydali na okružní jízdu po okolí. Původním nápadem bylo, že se dojedeme podívat do okolí Duiker ostrova, kde se údajně měli nacházet tuleni. Tento ostrov jsme bohužel nenašli, za to jsme našli mohutné hory, které se tyčily nad touto oblastí. Ohromeni krásou skalisek, jež měly z jedné strany oceán a z druhé rozlehlou nekončící zeleň, jsme se rozhodli vypotit přebytek kalorií právě zde. V podvečer afrického Štědrého dne (slaví ho až 25. prosince) jsme se vydali zdolat horu “The Sentinel“.

Výšlap na vrchol nám zabral zhruba hodinu, další necelou hodinu jsme strávili na skaliskách a kochali se zapadajícím sluncem v Atlantickém oceánu. Dokonce se nám i poštěstilo zahlédnout v dáli velrybu. Samotný den jsme pak zakončili procházkou po pláži v nedaleké vesničce.

Vánoční čas byl pro nás časem odpočinku. Sbírali jsme síly nejenom na pobyt v Kapském městě a Silvestrovskou noc, ale i na návštěvu, která se za námi do Jihoafrické republiky v tento čas již chystala.

Přesto, že jsme byli v Africe, která svou teplotou vánoční náladě příliš nepřála, snažili jsme se Vánoce strávit, co možná nejtradičněji. Společně jsme si zakoupili vánoční stromeček, který jsem s Martinem nápaditě ozdobila vším, co my přišlo pod ruku, pořídili si navzájem dárky a uvařili štědrovečerní večeři, která se skutečně skládala z bramborového salátu a ryby (za slib, že večeři celou připravím, my bylo povoleno uvařit české vánoční jídlo). Po domluvě jsme se dokonce vydali na půlnoční mši do kostela, která kupodivu začínala skutečně o půlnoci.

Jediným nepříjemným narušením vánoční nálady, v rámci níž jsme poslouchali koledy a nic nedbali lachtanů plavajících zhruba deset metrů před naší vilou, byla loupež grilu a oblečení na naší verandě. V noci na Štědrý den se nám kdosi vloupal na verandu a ukradl vše, co našel. Bohužel se zde v tuto dobu nacházel sušák plný věcí, což vedlo k tomu, že naši němečtí přátelé byli donuceni jet na Štědrý den do Kapského města na nákupy. Pravděpodobně tak zcela nechtěně udělali nějakým dětem v místním slamu velmi hezké Vánoce. Já s Martinem jsme bohudíky o nic cennějšího nepřišli.

26. prosince jsme se s poměrně těžkým srdcem rozloučili s naší vilou a vyrazili směrem do Kapského města, jednoho z hlavních měst Jihoafrické republiky. Více viz. článek: Cape Town a okolí.

Katka, 21.-26.12.2010







Žádné komentáře:

Okomentovat